V době vlády císaře Rudolfa II. vzrůstali nepokoje mezi křesťany a židovskými obyvateli. V této době působil v Praze jako vrchní rabín Jehuda Löw ben Becalel známý také jakoMaharal. Podle pověsti byl otcem pražského golema. V době největších nepokojů se rabínovi ve snu zjevil nápis: “Vytvoř z hlíny sochu, která ti bude pomáhat proti všem nepřátelům!”.

Vydal se se dvěma pomocníky poblíž řeky Vltavy a společně uhnětli z hlíny velkou sochu. Provedli rituál z kabaly, podle kterého je možné zopakovat Boží čin zrození, pokud správně zkombinujete písmena jména Božího. Nakonec vložili golemovi šém do úst a došlo k jeho oživení. Ve dne pomáhal v synagoze a v noci ochraňoval obyvatele. Golemova síla rostla až se jednoho dne vymkla kontrole a golem vyrazil z rabínova domu a začal vše ničit. Zastavil ho až přivolaný rabín, který mu přikázal, aby se zastavil a šém mu vyndal.

Později ho s pomocníky znovu oživili, vložením nového šému a přikázali mu jít na půdu synagogy a odpočívat. Poté co ulehl k odpočinku, připlížili se ke golemovy a začali obráceně odříkávat tajemnou formuli, golem se rozpadl v prach. Od té doby byl zakázán vstup na půdu synagogy a dlouhou dobu se tam nikdo neodvážil. Až v 18.století se na půdu údajně vydal vrchní pražský rabín Landau. Po návratu vypadal vyděšeně a nechtěl nikomu prozradit co viděl. Na začátku 20.století prozkoumal toto místo Egon Erwin Kisch a ke konci století Ivan Mackerle, bohužel nenašli žádné stopy prachu po golemovy.

Postava golema v historii

Napříč dějinami lidstva se objevuje mnoho mýtů a pověstí o soše nebo sošce postavy, která po vložení šému s kouzelnou formulí ožila a plnila příkazy svého pána.
První zmínky o postavě udělané z hlíny, která má splnit nějaký úkol, pochází ze starověkého Egypta, později se tento motiv objevuje i v Mezopotámii.
Dalšího známého golema stvořil rabín Elijahu Ba´al Šem. O této pověsti se zmiňují i bratři Grimmové. Po jeho oživení se mu objevil na čele nápis EMET (pravda) po smazání počátečního E zůstalo MET (mrtvý) a postava znehybněla.
Objevují se zmínky také o malých soškách, které po oživení narostou.
Jistou podobnost můžeme najít i ve východních legendách, kdy se vkládají svitky s kouzelnými texty do útrob náboženských a rituálních soch.